Aby svíčka správně hořela ...

Svíčkám se věnujeme už nějaký ten rok, takže o jejich výrobě i pálení už něco víme :o) V první řadě záleží na druhu vosku. Podle toho se pak vybírá ten správný typ a síla knotu, ale taky záleží na velikosti a průměru svíčky. A právě knot je tou důležitou částí každé svíčky, aby dobře hořela.

A jak by tedy měla svíčka správně hořet? Nejlépe tak, aby vosk postupně ubýval a minimálně stékal, plamínek neblikal, nenatahoval se moc do výšky nebo neskomíral. To ovšem vyžaduje i určitou péči ze strany uživatele. Jednak je důležité pohlídat si délku knotu, protože i ten, který se "nemusí" zkracovat - plochý knot, taky občas potřebuje upravit. A pak je nutné hlídat, zejména u menších svíček, aby se vosk neroztavil až ke kraji. V takovém případě je dobré svíčku uhasit a zapálit znovu až když vosk opět ztuhne. Jinak se dostane přes okraj a vyteče. U včelího vosku je ta výhoda, že když přece jen povrch pokape, stačí počkat až začne tuhnout a ještě vlažný se dá celkem lehce sloupnout. A pokud se vám podaří u svíčky zlomit ohořelý knot, stačí okolo něj odstranit malé množství vosku a půjde opět dobře zapálit.

Včelí vosk má taky někdy tendenci “dusit“ plamen. I to má řešení. Pokud svíčka dostatečně nehoří, uhaste ji a malé množství vosku odsajte, nejlépe ponořením kousku papírového kapesníku. Naopak, bude-li plamen příliš dlouhý nebo začne čadit či dlouhodobě kmitat, svíčku uhaste a knot malinko zkraťte. Plamen lépe hoří také pokud odstraníte žhnoucí špičku lehkým poklepem, například tenkou kovovou pinzetou.

A ještě jeden malý fígl na závěr. Pokud vám svíčka z včelího vosku dohoří až k plíšku a okolo zůstane ztuhlý vyteklý vosk, posuňte ho opatrně směrek k plamínku, ať má dál z čeho čerpat. Svíčka tak vydrží hořet o něco déle.